PRAHA, 30. května 2008 - Prodejci vietnamské národnosti ovládající pohraniční tržnice jsou mistry ve vymýšlení nejrůznějších účelových výpovědí, kterými se snaží zbavit odpovědnosti a vyhnout se trestnímu stíhání v případě zadržení na tržnici. Z tohoto důvodu se jim často nedaří prokázat vinu. V některých případech jejich výpovědi přímo hraničí s absurditou. Jako např. výpověď podezřelého, že padělané nosiče nakupuje jako humanitární pomoc pro své krajany ve Vietnamu. Zadržený prodjce uvedl, že stánek uprostřed tržnice ASIA Markt v obci Svatá Kateřina má sice pronajatý, ale žádné zboží na něm nenabízí ani neprodává, neboť ho používá výhradně jako sklad na levné originální zboží, které v České republice nakupuje a vyváží do Vietnamu. V den razie dne 8.10.2006 si pouze nestačil zboží uklidit a tak poprosil kamarády z tržnice, aby mu zboží v jeho nepřítomnosti pohlídali, ale v žádném případě neprodávali. Na otevřeném stánku tak bylo zajištěno 1974 ks CD s filmovými díly a 2703 ks CD s hudebními díly. Podezřelý dále uvedl, že nosiče zakoupil v domnění, že se jedná originály a zamýšlel je distribuovat svým méně movitým krajanům ve Vietnamu.

Nelegitimnost nosičů je však rozpoznatelná na první pohled i naprostému laikovi. Nosiče formátem ani provedením na první pohled neodpovídají legitimním distribučním rozmnoženinám. Potisk disků je velmi nekvalitní, navíc je jen informativní či jednobarevný, bez plnobarevného potisku s motivy zaznamenaného obsahu, označením nositele práva, copyrightové doložky, log výrobce a distributora apod. Taktéž přebaly v krabičkách, ve kterých jsou nosiče uloženy, jsou na první pohled padělané. Přebal je formátu A4, takže není dostatečně velký, aby sahal až do krajů. Tisk přebalu nesahá do krajů, text je nečitelný, barvy slité s omezenou barevností. Krom toho neoprávněný vývoz originálu nebo rozmnoženiny díla je také protiprávní. Umístěním zboží na prodejní stánek na tržišti, kde opakovaně, po dlouhou dobu a ve značném rozsahu dochází k prodeji nelegitimních rozmnoženin, čehož jsou si prodejci i jiného zboží všeobecně vědomi ze stovek razií ze strany správních orgánů a orgánů činných v trestním řízení, jednoznačně svědčí o úmyslu podezřelého zajištěné zboží prodávat. Pokud měl stánek sloužit pouze jako neveřejný sklad zboží před jeho vývozem do Vietnamu, jistě by byl uzamčen a vzorky rozmnoženin různých děl by nebyly umístěny v nabídkových platech a regálech, které slouží k tomu, aby si německojazyčný zákazník mohl vybrat mezi různými nabízenými tituly.

Tvrzení o údajné humanitární pomoci pro chudé lidi ve Vietnamu je naprostým výsměchem. Takové tvrzení by snad mohlo mít reálný podklad v případě oblečení či potravin, ale nikoli v případě zvukových a zvukově obrazových nosičů. Jednak zábava není humanitární potřebou, a jednak k využití těchto nosičů je potřeba mít k dispozici kromě elektrického proudu i poměrně drahé přehrávače a v případě filmů i televizi. Představa vlastnictví těchto pro život zcela zbytných přístrojů není kompatibilní s představou chudého člověka potřebného humanitární pomoci. Navíc všechny zvukově obrazové záznamy byly pouze v německé jazykové verzi, což potřební krajané jistě ocení.