Ano. Protiprávní je i zveřejňování odkazů na filmy nelegálně na internet umístěné jinými osobami. Obecně platí, že umístění jakýchkoli linků na nelegální obsah do blogu, diskusního fóra či jinam na internet napomáhá protiprávnímu jednání jiné osoby a způsobuje poškozeným ještě větší škodu. Na základě ustanovení § 438 odst. 1 občanského zákoníku, který vymezuje spoluodpovědnost za způsobenou škodu jako společnou a nerozdílnou, by poškozený mohl žádat náhradu celé způsobené škody po kterémkoli z odpovědných, tedy i po vás. Takové protiprávní jednání pak může naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu účastenství na trestném činu porušování autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 270 trestního zákoníku.

Pokud se týká přímé odpovědnosti za porušování autorských práv, situace může být posouzena odlišně v případě aktivních a neaktivních odkazů. Aktivní odkazy jsou aktem užití díla sdělováním veřejnosti podle § 12 odst. 4 písm. f), § 18, § 71 odst. 2 písm. g), § 76 odst. 2 písm. e) a § 80 odst. 2 písm. e) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona. Za zásah do výlučného autorského práva je potřeba považovat jakékoli zpřístupnění díla veřejnosti způsobem, že kdokoli k němu může mít přístup na místě a v čase podle vlastní volby, tj. i prostřednictvím pouhého „linku“ nezávisle na vlastnictví či užívání rozmnoženiny díla, která je prostřednictvím linku zpřístupněna (tzn. zpřístupnění jako tzv. mirror downloading či embedded link). V tomto ohledu se jedná o další užití díla, ke kterému je zásadně nutný souhlas majitele autorského práva k zpřístupněnému dílu.

Názory nauky na neaktivní odkazy jsou velmi roztříštěné, resp. se této problematice zatím nikdo z uznávaných expertů nevěnoval a není k dispozici ani příslušná judikatura. Může se jednat o užití sdělováním díla veřejnosti jako v případě aktivních odkazů, případně o užití jiné, zákonem výslovně nespecifikované (viz § 12 odst. 5 alinea druhá aut. zák.). Autorské právo je totiž výlučné a zákon pouze příkladmo vyjmenovává nejčastější způsoby užití v době přijetí této právní normy. Mezinárodní judikatura také někdy odlišuje, zda odkaz směřuje na rozmnoženinu díla, která byla na internet umístěna přímo nositelem práva nebo s jeho souhlasem, nebo na rozmnoženinu díla, která byla na internet umístěna protiprávně. V prvním případě, zejména pokud se jedná o nekomerční odkazování, resp. subjekt, který odkazuje, nedosahuje odkazováním přímý nebo nepřímý hospodářský nebo obchodní prospěch, může být takové jednání považováno za jednání v souladu s dobrými mravy. Nicméně v ostatních případech se jedná o jednání přímo protiprávní nebo alespoň v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle § 424 obč. zák. za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům.