Jakékoliv neoprávněné užití díla, uměleckého výkonu, zvukového či obrazově - zvukového záznamu nebo vysílání rozhlasu nebo televize, ke kterému nedal oprávněný subjekt svolení, je sice protiprávní, nemusí se však automaticky jednat o trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem s práv k databázi podle § 270 trestního zákoníku. Vyšetřující policejní orgán ve spolupráci se státním zástupcem posoudí intenzitu neoprávněného zásahu do autorských práv, tedy počet a rozsah dílčích útoků, dobu trvání protiprávního jednání, počet a k charakter předmětů ochrany, do jejichž práv bylo neoprávněně zasaženo, a dále i osobu pachatele, míru jeho zavinění a jeho pohnutku, význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky a okolnosti, za kterých byl čin spáchán, a rozhodne, zda se v konkrétním případě jedná o zločin, přečin či „pouze“ o přestupek. Bez ohledu na to je však dána občanskoprávní povinnost k náhradě způsobené škody a vydání bezdůvodného obohacení, které se může poškozený domáhat i v trestním řízení.

Trestní sazba trestného činu dle § 270 trestního zákoníku umožňuje uložit trest odnětí svobody až na dvě léta, peněžitý trest až do 36,5 miliónů korun, zákaz činnosti nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Pokud se pachatel dopustí činu ve značném rozsahu nebo jím získá značný prospěch, trestní sazba je vyšší a soud tak může uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let, peněžitý trest až do 36,5 miliónů korun nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. V případě získání prospěchu velkého rozsahu nebo způsobení škody velkého rozsahu hrozí pachateli trest odnětí svobody na 3 až 8 let. Trestní sazba však pouze definuje výměry trestů stanovených za určité trestné činy trestním zákonem. V daném případě rozhodne až soud, jaký vůbec a jak vysoký trest v rámci zákonem stanovené trestní sazby uloží s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.