Pod pojmem filmové pirátství rozumíme jakékoliv neoprávněné užití filmového díla, zvukově obrazového záznamu nebo televizního vysílaní.

Stejně jako jakékoli jiné pirátství, filmové pirátství poškozuje nejen nositele práv k dílům, které jsou takto neoprávněně užívána, ale také všechny další subjekty v daném odvětví především tím, že deformuje trh a představuje nekalou konkurenci legálnímu průmyslu, čímž negativně ovlivňuje jeho rozvoj a snižuje návratnost investic do výroby a distribuce filmů. V současné době se filmové pirátství v nemalé míře podílí na likvidaci celých odvětví – výrazně přispělo k zániku většiny videopůjčoven a brání rozvoji nových digitálních distribučních služeb jako jsou např. video na vyžádání (video on demand - VoD). payTV, internetový streaming a další způsoby distribuce prostřednictvím internetu. Pirátství tak snižuje nejen počet pracovních míst generovaných distributory filmů, kteří jsou v důsledku masivního snížení obratu nuceni k omezování svých pracovních týmů a propouštění, ale ubírá práci i v obchodních odvětvích a službách, které na distribuci filmů participují. To má samozřejmě negativní dopad i na celou společnost především ve formě ušlých daní a objemu vybraných odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Pirátství v neposlední řadě poškozuje také spotřebitele, kteří často dostávají produkt ve snížené obrazové či zvukové kvalitě, často s otřesnými českými titulky a s chybami v záznamu způsobujících např. rozpadávání obrazu, zasekávání či nemožnost přehrát poškozené části záznamu, a to vše bez možnosti reklamace.

V oblasti filmového průmyslu má pirátství i další negativní dopady. Komerční pirátství totiž poškozuje nejen nositele práv a subjekty, které se podílejí na exploataci filmů, ale také film samotný. Pirátství narušuje trh jako takový; piráti se soustředí zejména na tituly, které si najdou širokou diváckou obec, a tyto potom nabízejí zdarma nebo za tak nízkou cenu, které nemůže legální distributor konkurovat, protože na rozdíl od nekalého obchodníka musí zaplatit licenci k šíření díla a vyhovět dalším zákonným podmínkám včetně záruky za zboží, které nabízí. Cena je však pro mnoho diváků určující; menšinové žánry a tituly jsou pak ještě méně komerčně úspěšné, než by tomu bylo na nezdeformovaném trhu. To má zpětně vliv na politiku filmových producentů, kteří ještě neochotněji uvolňují prostředky na financování uměleckých či jiných méně komerčních projektů . Nabídka "levných" nelegálních kopií komerčních titulů působí i na vkus diváků a snižuje šance českých a evropských titulů. Nedostatečné zisky či dokonce ztráty z distribuce domácích snímků pak výrazně omezují příliv kapitálu do domácího filmového průmyslu a tím omezují i samotný vznik nových snímků.

Přesto, že by se mohlo zdát, že internet tuto nevýhodu hmotné nelegální distribuce eliminuje, skutečnost je jiná. Na internetu je sice možné najít i menšinové žánry či umělecké snímky, avšak převážnou část nelegálních internetových operací (přes 95%) představuje šíření mainstreamové produkce, předpremiérových a premiérových blockbusterů a úspěšných českých filmů.