Jakékoliv neoprávněné užití díla, uměleckého výkonu, zvukového či obrazově - zvukového záznamu nebo vysílání rozhlasu nebo televize, ke kterému nedal oprávněný subjekt svolení, je sice protiprávní, nemusí se však automaticky jednat o trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem s práv k databázi podle § 270 trestního zákoníku. To posoudí s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu vyšetřující policejní orgán ve spolupráci se státním zástupcem. Trestní sazba trestného činu dle § 270 trestního zákoníku umožňuje uložit trest odnětí svobody až na dvě léta, peněžitý trest až do 36 a půl milionu korun nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Pokud se pachatel dopustí činu ve značném rozsahu nebo jím získá značný prospěch, trestní sazba je vyšší a soud tak může uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a v případě získání prospěchu velkého rozsahu nebo způsobení škody velkého rozsahu hrozí pachateli trest odnětí svobody na tři až osm let. Trestní sazba však pouze definuje výměry trestů stanovených za určité trestné činy trestním zákoníkem. V daném případě rozhodne až soud, jaký vůbec a jak vysoký trest v rámci zákonem stanovené trestní sazby uloží s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.

K výkladu § 270 tr. zákoníku, resp. § 152 dříve účinného tr. zákona, upozorňujeme na usnesení Nejvyššího soudu ČR k výkladu znaků trestného činu porušování autorského práva podle § 152 tr. zák., sp. zn. 2 Tzn 46/96 ze dne 17.7.1996, v jehož odůvodnění se konstatuje, že "ustanovení § 152 tr. zák. je tzv. normou blanketní, která odkazuje předpisy o právu autorském. Z hlediska posuzování subjektivní stránky jednání pachatele tohoto trestného činu proto platí, že neznalost autorského zákona se posuzuje stejně, jako neznalost normy trestní a pachatele proto nevyviňuje."