1. Co je volné užití pro osobní potřebu?



2. Porušuji zákon, pokud prostřednictvím internetu sdílím filmy?



3. Je protiprávní zveřejňování odkazů na filmy nelegálně nabízené na internetu?



4. Lze stahování filmů z internetu považovat za užití pro osobní potřebu?



5. Porušuji zákon, pokud si přepálím DVD s filmem?



6. Je porušení autorského práva trestné?



7. Je trestné natočit film na kameru v kině?



8. Je protiprávní užívat pirátské kopie?



9. Je prolomení ochrany DVD proti kopírování nelegální?



10. Když zákon stanoví, že si mohu pro vlastní potřebu udělat kopii, není ze strany výrobců nelegální,
    že mi to znemožňují či ztěžují použitím kódování či jiné ochrany?



11. Jaktože jsou DVD přibalovaná k novinám a časopisům tak levná? A proč ne tedy všechna DVD?



12. Kolik stojí film?



13. Mohu promítat na veřejnosti film z legálně zakoupeného DVD?



14. Mohu signál ze svého televizního, satelitního či kabelového přijímače poskytnout sousedům?



15. Co je to hologram a k čemu slouží?



16. Je stahování ze serverů jako Rapidshare nebo Uloz.to legální? Je pravda, že pokud si zaplatím "kredit" pro stahování nebo premium účet, přispívám tím na vynahrazení škod za autorská práva?

Za volné užití se dle § 30 autorského zákona považuje užití rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby, tedy v rámci jejího osobního soukromí, za které se považuje rodina či osoby blízké. Ze zákona však dále vyplývá, že se musí jednat o dílo zveřejněné, nesmí být dotčeny technické prostředky ochrany práv - tedy např. prolomena ochrana proti kopírování, kopii si musí zhotovit ten, jehož osobní potřebě má sloužit a účel užití musí být skutečně jen pro osobní potřebu zhotovitele. Jakékoliv další užití rozmnoženiny pořízené původně v rámci institutu volného užití, např. veřejná projekce, pronájem, půjčování, ale i darování takové rozmnoženiny by již bylo protiprávní. Zákon zároveň výslovně stanoví, že volné užití se nevztahuje na počítačový program, elektronickou databázi, architektonickou stavbu a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho promítání v kině. Zároveň je však vždy třeba na konkrétní případ volného užití aplikovat ustanovení tzv. třístupňového testu podle autorského zákona, který stanoví, že:

Podmínky volného užití:

Jednoznačně ano. Tím, že umožníte jiné osobě, aby si od Vás stáhla soubor s chráněným dílem, toto dílo užíváte bez souhlasu nositele práva. Dopouštíte se tedy porušování autorského práva a práv souvisejících s právem autorským; oprávněné osoby mají vůči Vám nárok na náhradu škody, odstranění následků zásahu do svého práva, na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvounásobku ceny licence obvyklé v době neoprávněného zásahu do jejich práva a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to i finančního. Zároveň se však nemůžete zříci ani trestní či přestupkové odpovědnosti. Svým jednáním můžete naplnit znaky trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 trestního zákona s možností uložit trest odnětí svobody až na dvě léta, peněžitý trest až do výše 5 miliónů Kč a trest propadnutí věci. Dopustíte-li se pirátství ve značném rozsahu nebo získáte-li tím značný prospěch, hrozí Vám kromě pokuty a propadnutí věci i trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let.

Kromě porušování autorských práv můžete porušit i smluvní podmínky poskytovatele připojení, případně pravidla využití služebních či školních počítačových sítí. Sdílením souborů riskujete sankci podle těchto podmínek či pravidel, minimálně pak odpojení připojení bez náhrady či omezení nebo znemožnění využívání připojení.

Ano. Protiprávní je i zveřejňování odkazů na filmy nelegálně na internet umístěné jinými osobami. Umístěním linků na nelegální obsah do blogu, diskusního fóra či jinam na internet napomáhá protiprávnímu jednání jiné osoby a způsobuje poškozeným ještě větší škodu, za kterou je ten, kdo odkaz umístil spoluodpovědný.

Současné stahování filmů z internetu, a to především stahování ze služeb, které jsou k porušování práv masivně zneužívány (P2P sítě, filehostingové a FTP servery), rozhodně nelze považovat za užití díla pro osobní potřebu, neboť uživatelé stahují díla přímo z nelegálního zdroje v přímé závislosti na protiprávním jednání jiných osob, které díla bez souhlasu nositelů práv neoprávněně užívají - sdílejí a zároveň je v rozporu s podmínkami třístupňového testu, který stanoví, že:

Většina výměnných systému zároveň vyžaduje buď nasdílení určitého objemu dat nebo data sdílí již v průběhu stahování díla. Proto již v průběhu stahování díla dochází k jeho sdílení, které je bez příslušného souhlasu nositele práva vždy protiprávní. Prostřednictvím P2P sítí, ale i veřejných úložišť jsou masivně distribuovány nejnovější filmy v době, kdy ještě v ČR nevstoupily do kin, resp. jsou v nich premiérově uváděny. Takové jednání představuje nekalou konkurenci oprávněné distribuci, je každopádně v rozporu s běžným způsobem užití díla a jsou jím také nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

Samotné stažení filmu z internetu, např. občasné stažení díla, které v ČR není v distribuci, však jako takové v souladu s platnou právní úpravou lze považovat za volné užití pro osobní potřebu, pokud jsou splněny všechny podmínky volného užití:

A zároveň není dán rozpor s výše uvedeným třístupňovým testem.

Autorský zákon umožňuje za splnění určitých podmínek zhotovit si pro vlastní osobní potřebu jednu rozmnoženinu díla. Tuto možnost však váže na řadu podmínek, které musejí být všechny zároveň splněny. Především nesmí být dotčeny technické prostředky ochrany práv - tedy např. prolomena ochrana proti kopírování, musí se jednat o dílo zveřejněné, kopii si musí zhotovit ten, jehož osobní potřebě má sloužit a účel užití musí být skutečně jen pro osobní potřebu zhotovitele. Jakékoliv další užití této rozmnoženiny pořízené původně v rámci institutu volného užití, např. veřejná projekce, pronájem, půjčování, ale i darování takové rozmnoženiny by již bylo protiprávní.

Jakékoliv neoprávněné užití díla, uměleckého výkonu, zvukového či obrazově - zvukového záznamu nebo vysílání rozhlasu nebo televize, ke kterému nedal oprávněný subjekt svolení, je sice protiprávní, nemusí se však automaticky jednat o trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem s práv k databázi podle § 152 trestního zákona. Vyšetřující policejní orgán ve spolupráci se státním zástupcem s přihlédnutím k tzv. společenské nebezpečnosti činu pro společnost, tedy ke konkrétním okolnostem případu, osobě pachatele, míře jeho zavinění a jeho pohnutce, významu chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu a jeho následkům a okolnostem, za kterých byl čin spáchán, posoudí, zda se v konkrétním případě jedná o trestný čin či "pouze" o přestupek. Bez ohledu na to je však dána občanskoprávní povinnost k náhradě způsobené škody. Trestní sazba trestného činu dle § 152 trestního zákona umožňuje uložit trest odnětí svobody až na dvě léta, peněžitý trest až do 5 miliónů korun nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Pokud se pachatel dopustí činu ve značném rozsahu nebo jím získá značný prospěch, trestní sazba je vyšší a soud tak může uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let, peněžitý trest až do 5 miliónů korun nebo trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Trestní sazba však pouze definuje výměry trestů stanovených za určité trestné činy trestním zákonem. V daném případě rozhodne až soud, jaký vůbec a jak vysoký trest v rámci zákonem stanovené trestní sazby uloží s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.

Pořízení záznamu filmu z promítání v kině na kameru, mobilní telefon nebo jiné obdobné zařízení je vždy protiprávní. Nicméně nemusí být nutně i trestné, záleží na orgánech činných v trestním řízení, jak věc podle konkrétních okolností případu posoudí. Pořizovatel záznamu je však vždy povinen nahradit způsobenou škodu. Pokud je takový záznam umístěn na internet, kde k němu má přístup neomezený počet lidí, věc rozhodně znaky trestného činu naplní.

Pokud užíváte pirátské kopie pro vlastní osobní potřebu, nejedná se, s výjimkou zhotovení a používání kopií počítačových programů a databází, o protiprávní jednání, podrobně viz Pojednání o volném užití. Riskujete však jako spotřebitel. Především nemáte zaručeno, že dostanete rozmnoženinu filmu a v takové kvalitě, jakou jste očekával. Např. tzv. kinorip - kopie filmu pirátsky natočená při jeho promítání v kině, bývá často obrazově i zvukuvě velmi nekvalitní, obraz je roztřesený, je slyšet smích, chroupání popcornu a srkání limonád z publika, někdy dokonce chybí i část filmu. Kopie je často ochuzena o jazykové verze, titulky a doprovodné a bonusové materiály. Zároveň je zde ale i morální aspekt celé věci, užíváte-li pirátské rozmnoženiny, ač sami nejednáte protiprávně, uvědomte si, že přímo podporujete protiprávní jednání jiných osob.

Ano. Zákon porušuje ten, kdo vyrábí, dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje služby, které slouží nebo jsou zamýšleny k prolomení účinných technických prostředků ochrany, ale také ten, kdo takové účinné technické prostředky ochrany práv obchází.

Účinnými technickými prostředky se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony, ke kterým autor neudělil oprávnění, a proto své dílo opatřil ochranou prostřednictvím šifrování, kódování nebo jinou obdobnou úpravou.

Skutečnost, že je disk chráněn ochranou proti kopírování, lze jednoduše poznat dle ikony nebo textu na obalu DVD, případně v počítači přesunutím obsahu DVD na pevný disk počítače např. v Průzkumníku či Total Commanderu. Pokud to jde, disk není chráněn ochranou proti kopírování a můžete si ho pro osobní potřebu zkopírovat.

Autorské právo je konstruováno jako právo výlučné, kde institut volného užití, jehož součástí je i výjimka, že uživatel nemusí při dodržení stanovených podmínek žádat předchozí souhlas autora k zhotovení kopie díla pro vlastní potřebu, je průlomem do autorského práva, jeho omezením, avšak za přesně stanovených a definovaných podmínek. Možnost zhotovit si kopii díla není právo uživatele, které by mu přiznávalo jakýkoli právní titul vymahatelný soudně.

Jinou věcí zůstává řádné informování spotřebitele o vlastnostech nabízeného produktu. Pokud tedy například druh použitého kódování vylučuje přehrání nosiče v určitých typech zařízení, na kterých by jinak běžný produkt bez použití daného kódování bylo možno přehrát, je třeba o tom spotřebitele vhodným způsobem informovat, například poznámkou na přebalu výrobku či informací prodejce. Pokud je však použití kódu u produktu běžné, jako je tomu např. u regionální ochrany DVD, postačí prosté upozornění, v kterých typech zařízení lze nosič přehrát, tedy např. známé logo „Region 2“.

Tzv. příbaly, tedy DVD prodávaná s časopisy a denním tiskem, jsou tak levná zejména díky svému obrovskému nákladu, který se pohybuje v řádech desetitisíců až stovek tisíc a tím se v něm snadněji rozdělí výdaje vynaložené na uvedení titulu do prodeje. Česká republika je totiž velmi malý trh a běžných distribučních DVD se prodává v řádu stovek až tisíců kusů. Za úspěšný se považuje už takový titul, jehož se u nás prodá 10.000 kusů. Jako příbaly jsou navíc distribuovány starší tituly, které už náklady na distribuci zcela nebo zčásti splatily a také jejich forma a vybavenost je značně zjednodušená, jedná se obvykle o jednodisky DVD5, bez krabičky a přebalu, bez nebo případně s minimem bonusů apod.

Film je velmi nákladné komplexní autorské dílo, na jehož vytvoření se obvykle podílejí stovky až tisíce osob, které do něj vloží dny, týdny i měsíce práce. Také finanční náklady jsou nemalé. Český film ze současnosti stojí průměrně okolo 30 miliónů korun, historické filmy vyjdou samozřejmě mnohem dráž - náklady na Tmavomodrý svět se vyšplhaly až na 250 miliónů korun. Co se týče hollywoodských blockbusterů, dosahují náklady v některých případech až 250 či 300 milionů dolarů (tedy skoro přes 5 a půl miliardy korun českých!), což jsou z pohledu českého filmu skutečně nepředstavitelné částky.

Ano, ale pouze pokud si zajistíte souhlas nositele práva resp. s ním uzavřete příslušnou licenční smlouvu. Veřejné provozování filmu, tedy provozování díla ze záznamu - ať už z filmového pásu, legálně koupeného DVD, VHS či jiného média - je speciálním typem užitím díla podle autorského zákona a pouhé zakoupení originálního DVD vás k němu neopravňuje. Veřejnou projekcí se rozumí jakékoliv užití mimo osobní soukromí, tedy mimo rodinu a osoby blízké, přičemž nehraje žádnou roli, zda je vybíráno vstupné či nikoliv. Nositelem práv k veřejným projekcím, tzv. public video, je obvykle filmový distributor.

Rozhodně nikoli, neboť v takovém případě jste vlastně v postavení šiřitele autorských děl a jiných předmětů ochrany podle autorského zákona, a k tomu potřebujete předchozí souhlas nositelů práv. Pokud takový souhlas nemáte, a přesto umožníte televizní příjem, ať již neplacený či placený, dalším osobám, dopouštíte se porušování autorského práva a práv souvisejících se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Přenos rozhlasového a televizního vysílání je tedy užitím díla dle autorského zákona, ke kterému je nutný souhlas nositele práva. Autorský zákon však v § 22 odst. 3 zakotvuje výjimku pro tzv. společné televizní antény (STA) a stanoví, že: Umožnění příjmu současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén se za užití díla nepovažuje za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného vysílání a společný příjem není obchodně využíván."

Všechny uvedené podmínky však musí být splněny zároveň, jinak by se jednalo o neoprávněné užití díla. Více o STA zde.

Hologramy rozumíme ochranné nálepky s holografickým efektem, kterými výrobci označují své legitimní výrobky, aby usnadnili jejich rozeznání od pirátských napodobenin. Základní barva hologramu je zpravidla stříbrná; holografický efekt způsobuje, že při různých náklonech a úhlech světla se na nálepce mění obraz a jsou vrhány barevné odlesky. Hologramy jsou vyráběny tak, aby nebylo snadné je napodobit; obsahují často různé grafické a výtvarné motivy, časté je použití loga dané společnosti, případně jednotící motiv, jako je kamera u hologramů ČPU. Hologramy používané na videokazety a DVD jsou vyrobeny z destrukčních materiálů, které zajišťují poškození či úplné zničení hologramu při pokusu jej přemístit.

Výroba holografické matrice je náročná a nákladná; proto se vyplatí pouze při větších objemech výroby a používání hologramů. Vzhledem k rozsahu našeho trhu se pirátům nevyplatí vyrábět padělky hologramů, které používají legální distributoři filmů. Jen ojedinělé jsou případy, kdy pirátští prodejci lepí na pirátské nosiče různé nedokonalé napodobeniny, např. kolečka vystřižená ze staniolu případně i z holografické fólie. Takové napodobeniny lze však při bližším pohledu snadno odhalit, neboť nejsou originálním hologramům podobné.

Stahování, tedy zhotovení kopie pro osobní potřebu, je za určitých podmínek legální. Předně se musí jednat o dílo již zveřejněné a kopii si musí zhotovit ten, jehož osobní potřebě bude sloužit. Zároveň však takové jednání nesmí být v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nesmí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora (§ 29 odst. 1 aut. zák.), a dále takové jednání nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 obč. zák.). Soubory, které různé osoby ukládají na filehostingové služby jako je RapidShare či Uloz.to však nebyly zhotoveny se souhlasem nositele práva a jsou sdělovány veřejnosti protiprávně; stahování z těchto serverů proto nesplňuje třetí jmenovanou podmínku, protože se jedná a stahování z nelegálních zdrojů v návaznosti na protiprávní jednání jiných osob. Navíc, opakované a masivní stahování z nelegálních zdrojů nesplňuje ani jednu z uvedených podmínek, a jedná se proto dokonce o více závažné protiprávní jednání.

Tvrzení o údajném příspěvku na vyrovnání odměn za užití autorských děl formou poplatků za kredit či premium účet je zcela nesmyslné. Provozovatelé filehostingových serverů ze svých výnosů autory nijak nekompenzují.